Co týden dal a vzal

Hola hola, konečně jsem zase online a můžu se s vámi podělit o dojmy. 

Tak co nám uplynulý týden vzal, to už asi víte všichni. Mě konkrétně vzal notebook s veškerými daty, taťkovu starou zrcadlovku, můj milovanej telefon, peněženku od Benie, korálek od veru (byl v peněžence) a pár euro. Pocit bezpečí a soukromí v našem bytě. Taky iluze o tom, že je Dánsko bezpečná země. Nevěřte tomu, není. Většina Dánů je sice slušná a poctivá a když cokoliv ztratíte, donesou vám to kolikrát až domů, ale ne všichni v Dánsku jsou Dánové. 

Celá situace na mě působí docela komicky - neustále nám všichni (koordinátorka pro tenhle semestr, místní policie a další) opakují, že máme strašnou smůlu, že se nám to stalo, že takové věci se tady běžně nedějí, že je to bezpečná a klidná čtvrť, kde víc než 80 národností žije ve vzájemné symbióze a poklidu. Ne, tihle lidé tu (ve Vollsmose) nebydlí. A pak jsou tady běžní obyvatelé Odense, kteří říkají: "Vy bydlíte ve Vollsmose? Tak to se není co divit, že vás vykradli...". Nebojte, nebojím se tady bydlet. Tak divoký, jak se to může zdát, to tu zase není. Skoro si troufnu říct, že kdyby se to stalo u nás, asi by mě to až tak z rovnováhy nevyvedlo, tady je to o něčem jiným, myslela jsem, že jedu do naprostého bezpečí a ona to není tak úplně pravda. Zmiňuju to spíš proto, že mi přijde zajímavé vidět trochu z jiné strany takovou tu dánskou mentalitu. Dánové na mě působí tak, že jsou velmi klidní, nenechají se vyvést z rovnováhy a popírají problémy. Tváří se, že jsou naprosto dokonalí a vše zvládají, ale tak trochu si myslím, že to není pravda. No nic. Dost o nepříjemnostech, raději vám napíšu o tom, jak nás to tu baví :-)

Na co si opravdu nemůžu stěžovat, je škola. Už jsme rozděleni do pracovních skupin, ve kterých budeme pracovat na projektech. Do půlky října máme tři předměty - "Handicraft, Nature and Technic", "Health, Body and Movement" a potom "Educational Theory". Na prvním předmětu jsme zatím vyráběli nože - z kusu dřeva a čepele jsme si sami vybrousili krásná umělecká díla a taky jsme si zvládli ušít kožená pouzdra. Už se těším na příští týden, kdy nože využijeme - budeme rozdělávat oheň a péct chleba a bůhví, co ještě! :-) Všechno si musíme ozkoušet, protože výstupem z toho předmětu je prezentace o tom, jak jsme strávili jeden den v nějaké místní instituci (škola, školka, domov pro seniory) a společně s nimi něco vyráběli. 

Druhý předmět nás malinko ničí - je to tak trochu tělocvik a učíme se různé artistické kousky - bude se nám to hodit v praxi, protože naším úkolem je připravit hodinové cirkusové představení pro děti z místních MŠ - a samozřejmě zapojit i obecenstvo. V rámci tohohle "tělocviku" jsme v pátek taky navštívili místní fitness world a vyzkoušeli si fitbox, body building či co a pak jsme měli možnost využít zdarma všechny možnosti, které posilovna nabízela. Zahráli jsme si tak squash, zaběhali na běžících pásech a prostě se totálně zničili před večerní párty. Třetí předmět je trochu víc teoretický, ale zatím mě baví. Možná to vypadá, že se jenom hrajeme, ale ve škole trávíme spoustu času a to, že jsou hodiny převážně praktické, kompenzuje fakt, že veškeré teoretické podklady pro naši práci musíme zvládat v našem volném čase. Všechny naše projekty musí být podložené teoriemi, musí se od něčeho odpíchnout. Ale to lektoři nechávají čistě na nás, abychom se zaměřili na věci, které nás zajímají a nehustili do nás něco čistě drilem. Předpokládá se totiž, že při prezentacích budeme o jednotlivých teoriích diskutovat a tím se to naučíme. Jsem na to zvědavá, tohle mě prostě baví :-)

No. Jinak ve středu jsme se jako international class zúčastnili celooborové akce, kterou pro nás připravili tutoři z řad studentů - "Walk around the city" se to jmenovalo. Ve zkratce šlo o to, že každá třída SocPedu vyfásla jednu barvu, kterou reprezentovala. Měli jsme si připravit nějaké kostýmy a taky týmový pokřik. Tutoři připravili ve městě několik úkolů, které jsme měli splnit. Myšlenka to byla moc pěkná, ale provedení (alespoň z pedagogického hlediska) dost pokulhávalo. Veškeré instrukce, uvítání, zahájení a podobně, bylo v dánštině, takže jsme tomu prd rozuměli a byli jsme odkázaní na překlad někoho z Dánů. Jeden úkol nebyl vůbec pro nás - vědomostní kvíz o nějaké místní organizaci. Pak trochu zmatek, nebylo dané, v kolik je konec, takže když se některé skupiny couraly, zdržovaly na stanovištích skupiny za nimi a tak jsme díky růžovému týmu pořád někde čekali, což byl trochu vopruz. Ale aspoň jsme si prošli město, když už nic, a u některých úkolů jsme se i dost dobře pobavili :-) A v pátek proběhlo vyhlašování výsledků - a to na IntroDinner - zahajovací večeři. Každý tým si nazdobil stůl do své barvy, vyhlásili nám výsledky (opět v dánštině), výborně jsme se najedli a taky jsme si trochu trsli. Mohlo to být super, jen škoda že to bylo takové nějaké rozvleklé, všechno hrozně dlouho trvalo a opět jsme hodně čekali (živá hudba začala hrát až v deset). Myslím, ale, že Dánové si to užili moc. Jen to prostě nebylo koncipované pro zahraniční studenty. 

A sobota pro nás byla ve znamení narozeninové párty naší Keňanky Assue - slavila čtvrtstoletí a oslava se moc povedla. Ochutnali jsme různé dorty, keňské dobroty, keňský čaj, zahráli jsme si pár typicky narozeninových her, zatancovali si keňské tance, limbodance a další. Bylo to moc fajn, už se těším na úterý, kdy slaví narozeniny Mariska! :-) Takže tak. Doufám, že jsem vás moc neznudila, je toho tolik, o co bych se s vámi chtěla podělit a všichni dobře víte, že když jednou začnu mluvit, těžko se mi to zastavuje.. Tak se mějte krásně a já se vám zase někdy ozvu - doufám, že třeba dřív, než za týden, abych vás nezahltila velkým množstvím informací v jednom reportu. :-)