Tak jsem se dočkala! Po půlroce těšení se to konečně přišlo! Odlet do Chorvatska na rachtu! A já si to nedovedla užít, v tu chvíli jsem byla duchem ještě v Lobendavě. A jaké to bylo? Neskutečně báječné! Sešla se nás na 36stopové lodi skvělá parta, teda aspoň co se mojí "krevní skupiny" týče. Byla tam moje Baruška, Terezka, Matěj, Ryba, Ondra, Jirka a nejdůležitější osoba plavby - skipper Loony.
Vyplouváme po dni stráveném v sukošanské marině Dalmacia ve středu 9. 7. 2008. První noc trávíme na bójce u ostrova Murter, doháníme spánkový deficit. Ve čtvrtek plujeme směr Šibenik a od něj po řece Krka přes Skadarské jezero až do města Skradin. Tam se naloďujeme na výletní loď a necháváme se odvézt do rezervace Krka - k nádherným vodopádům známým z filmů o Vinnetouovi. Ze Skradinu nás vítr žene na Veli Drvenik, odtud na ostrov Biševo. 
Na Biševu nás překvapuje jugo - jihovýchodní vítr, takže když se druhý den vracíme přes "otevřené moře" zpátky, oceňujeme záchranné vesty, které nám dodávají alespoň trochu pocit bezpečí na kymácející se lodi. Přes ostrov Brač plujeme až do Splitu, kde je rozhodnuto ukuchtit k véče bramboráky. No to jsme si naběhly. :c) Nicméně hladové krky našich hošů jsou nasyceny a ještě máme na rozdávání. Prohlídku Splitu s holkama zvládáme další den ráno. Diokleciánův palác je moc krásný, úzké uličky z dávných dob působí mysticky. Dokonce jsme sklidily potlesk od místních montérů pódia a hlediště. :c)
Ze Splitu se vymotáváme kvůli silnému větru poněkud krkolomně, ale zvládáme to a plujeme do staré známé vesničky Maslinica na ostrově Šolta. Tady se seznamujeme se Slováky ze sousední lodi, nejvíc se s nimi skamarádil Ryba, když ošetřoval jednu jejich zraněnou pani. Z Maslinice podle plánu plujeme do Zlarinu a další den do národního parku Kornati. Zde nás čeká poslední večer na lodi, večeře u restoránu a divadlo pro sousední Němce. :c) V pátek 19. 7. už nám nezbývá, než doplout do domovské mariny a zabalit si, abychom mohli ráno letět zpět domů..
Během deseti dní strávených v osmi lidech na poměrně malém prostoru byla vyřčena spousta nezapomenutelných hlášek a perel, které jsou samozřejmě řádně zaznamenány. Také jsme zkusili nahrát nejnovější hru Sahana Osahana, jak to dopadlo však ještě nevíme.. Na lodi vládla většinou skvělá nálada, mám pocit, že jsem se za celou dobu nepřestala smát, bylo hrozně dobrý, jak jsme si všichni ze všech dělali srandu a byli jsme schopni ji přijmout a popřípadě taky řádně oplatit!
Ale nemyslete si, že je jachtění nějaká flákárna.. Ona tedy jako v podstatě je, když se jede na motor, ale když fouká vítr, jsou vlny a proplouváte nebezpečnou oblastí, máte stále co dělat a pak oceníte to, že je chvíli klid a vy si můžete lehnout a opalovat se nebo zalézt do strážního kóše a tam si tiše přemýšlet a kochat se okolními ostrovy.
A pokud se sejdou lidi naladěný na stejnou vlnu, dá se i za plavby na motor moc dobře pobavit, třeba nad křížovkama z roku raz dva, a ani jim pak tak moc nevadí, že poslouchají 3 cdčka pořád dokola :c)
Ale abych to nějak zakončila.. Je mi teď doma smutno a moc se těším na sraz a promítání fotek a doufám, že nás náš skvělý skipper vezme za rok znovu a že se sejdem ve stejném složení! Takže zatím sbohem a šáteček, náramposádce zdar!
Pokud máte zájem shlédnout fotky, pak můžete u Jirky, u Ryby a u Matěje. A tady přikládám odkazy na dvě videa z plavby - první je ukázka toho, co dělá genoa (plachta) při obratu a druhé je pořízeno v náročném dni - my s holkama vyvažujeme loď, u kormidla skipper Loony. A pro pobavení dvě písně, které nás opravdu chytly :c)
Na Biševu nás překvapuje jugo - jihovýchodní vítr, takže když se druhý den vracíme přes "otevřené moře" zpátky, oceňujeme záchranné vesty, které nám dodávají alespoň trochu pocit bezpečí na kymácející se lodi. Přes ostrov Brač plujeme až do Splitu, kde je rozhodnuto ukuchtit k véče bramboráky. No to jsme si naběhly. :c) Nicméně hladové krky našich hošů jsou nasyceny a ještě máme na rozdávání. Prohlídku Splitu s holkama zvládáme další den ráno. Diokleciánův palác je moc krásný, úzké uličky z dávných dob působí mysticky. Dokonce jsme sklidily potlesk od místních montérů pódia a hlediště. :c)
Ze Splitu se vymotáváme kvůli silnému větru poněkud krkolomně, ale zvládáme to a plujeme do staré známé vesničky Maslinica na ostrově Šolta. Tady se seznamujeme se Slováky ze sousední lodi, nejvíc se s nimi skamarádil Ryba, když ošetřoval jednu jejich zraněnou pani. Z Maslinice podle plánu plujeme do Zlarinu a další den do národního parku Kornati. Zde nás čeká poslední večer na lodi, večeře u restoránu a divadlo pro sousední Němce. :c) V pátek 19. 7. už nám nezbývá, než doplout do domovské mariny a zabalit si, abychom mohli ráno letět zpět domů..
Během deseti dní strávených v osmi lidech na poměrně malém prostoru byla vyřčena spousta nezapomenutelných hlášek a perel, které jsou samozřejmě řádně zaznamenány. Také jsme zkusili nahrát nejnovější hru Sahana Osahana, jak to dopadlo však ještě nevíme.. Na lodi vládla většinou skvělá nálada, mám pocit, že jsem se za celou dobu nepřestala smát, bylo hrozně dobrý, jak jsme si všichni ze všech dělali srandu a byli jsme schopni ji přijmout a popřípadě taky řádně oplatit!
Ale nemyslete si, že je jachtění nějaká flákárna.. Ona tedy jako v podstatě je, když se jede na motor, ale když fouká vítr, jsou vlny a proplouváte nebezpečnou oblastí, máte stále co dělat a pak oceníte to, že je chvíli klid a vy si můžete lehnout a opalovat se nebo zalézt do strážního kóše a tam si tiše přemýšlet a kochat se okolními ostrovy.
A pokud se sejdou lidi naladěný na stejnou vlnu, dá se i za plavby na motor moc dobře pobavit, třeba nad křížovkama z roku raz dva, a ani jim pak tak moc nevadí, že poslouchají 3 cdčka pořád dokola :c)Ale abych to nějak zakončila.. Je mi teď doma smutno a moc se těším na sraz a promítání fotek a doufám, že nás náš skvělý skipper vezme za rok znovu a že se sejdem ve stejném složení! Takže zatím sbohem a šáteček, náramposádce zdar!
Za fotky použité u článku děkuji Matějoj :c)
