Jaké byly víkendy v měsíci padajícího listí?

Ten čas poslední dobou tak děsně frčí, už to bude měsíc od podzimního výletování a za tu dobu se toho tolik stalo! Poslední říjnový - volební - víkend jsme se vydali za Kletrem na Jabloneckou. Počasí vyšlo moc pěkně, s Efi jsme si výpravu oživily podzimním výběhem, prostě užívačka!

První listopadový víkend patřil již tradičně ratabácké valné hromadě, tentokráte se konala na Vítkově. Vše šlo jako na drátkách, celé rokování bylo konstruktivní a rychlé, takže na večerní pařbičky a mejdánky zbylo času dost. A my jsme ten čas náležitě využili a užili :-)

Minulý víkend jsme přislíbili pomoc Rybovi a vyrazili jsme do Větrova. V klučičí bandě jsem se cítila zezačátku dost nesvá, ale nakonec se víkend vydařil výborně. Dřevo bylo zpracováno, frýdlantská cukrárna navštívena (a vyjezena), čerstvý vzduch do zásoby nadýchán. Prostě paráda!

No a včerejškem ukončený víkend se nesl ve znamení oddílovky k Tisu. Moc programu se sice nestihlo, ale výlet na bunkry stál určitě za to. A já si výpravu užila už jen díky tomu, že mi v týdnu dorazil nový foťáček, takže jsem se vyblbla při pořizování více či méně povedených záběrů. Ani jsem nevěděla, jak moc mi to focení chybělo! Fotky hledejte na tady :-)

Tak. Dost o tom, co bylo. A co bude následovat? Velká sláva! V sobotu pojedeme do Turnova na výprodej Sira Josepha, kde si snad Jiřik pořídí nový spacák. Tenhle výlet bychom rádi spojili s nějakým výletem (protože v plánu se do Turnova vydat má taky Sůša s Kubou, Škubka s Marťasem, Káťa Rygálová a Efi, možná taky Ríša), ideálně pak (aspoň já, Jirka a Efi) s nějakým pěkným delším výběhem po Českém ráji. Všem by nám to rozhodně prospělo, protože v neděli nás čeká slavnostní oběd - svatomartinská husa, nebo vlastně dvě, které potrápíme a společně zbaštíme. Tak snad se to všechno vydaří!

A abyste si nemysleli, že se pořád jen flákám, tak tak to není... Dvakrát týdně jezdím do Rynoltic na pumpu, k tomu něco málo dalšího. A doufám, že od prosince už bych mohla nastoupit do regulérní práce, strašně moc bych si to přála. Tak držte pěsti!

Výletní víkend

První říjnový víkend sliboval jako v předešlých dnech krásné podzimní počasí plné sluníčka, a tak je asi pochopitelné, že nás to táhlo ven z bytu, z města. Na sobotu jsme se domluvili s Jirkovo rodiči a společně jsme vyrazili ze Smědavy (kam jsme se teda dovezli auťákem) na Smrk a zpátky. Po pátečním srazu v Šutru nebyl Jirka sice ve své kůži a první půlku cesty jsme poslouchali, jak je mi špatně, ale jinak to byl moc pěkný výlet :-) Sluníčko svítilo skrz lehký opar, hodně foukal vítr, ale my jsme byli vybavení a připraveni na vše. Teda, skoro na vše - nečekali jsme totiž na nejvyšší jizerské hoře takové davy. Pro výstup na rozhlednu (můj první) jsme si vybrali den, kdy jablonecká TJ Bižuterie pořádala závody v běhu a asi i v jízdě na kole z Nového Města pod Smrkem až na vrchol rozhledny. Využili jsme tedy všech výhod přítomnosti lidí a na tomto jindy opuštěném místě si někteří z nás dali grog a koláč. Cestu dolů jsme si trochu nechtěně prodloužili, ale vcelku nám to ani moc nevadilo, jen mě a Mílu trochu mrzelo, že se nám nepoštěstilo najít ani jednu poslední letošní houbu. Celý den byl završen obědovečeří u Studáneckého medvěda a pro mě ještě povedeným Kletrsrazem. 

Nedělní ráno nás probudilo opět slunečním svitem a my se vydali společně s Pepou, Ondrou, Jirkou, Majdou, Benie a Vendelínem do Jonsdorfu, abychom zdolali místní via ferrata. Šlo nám to pěkně a ani převísek nás neodradil od dalších ferrat, takže po vrcholovém setkání s Benie a Vendelínem, kteří to obešli pěkně po cestičce, jsme se vydali ještě na druhou ferratku nad Oybinem. Ta už byla o poznání náročnější (přesně, jak jsem si ji pamatovala) a navíc to tam vypadalo jak na rozkopané D1, tak nějak zacpaně. Ale my jsme si to užili velmi a to se počítá :-) Takové krásné víkendy by mohly být každý týden, vůbec bych se nezlobila!

Podzimní Pláně!

Ha, po roce jsem se vrátila zpět k blogu, když mám teď tolik volného času, tak abych ho nějak využila. Po vyloženě nevydařeném září, kdy se počasí podobalo spíš listopadu, se začátek října vybarvil do krásných podzimních barev a tak mi přišla vhod nabídka od Kuby, který sháněl instruktory na harmonizáky ZŠ Ostašov. Vyrazila jsem tedy v úterý ráno se sedmou třídou, jejich třídním Michalem a výchovnou poradkyní Marťou z Horního Hanychova na Pláně pod Ještědem, kde jsme se vystřídali s odcházející šestou třídou a kde se k nám přidala Berka. Třída byla príma, jen šíleně ukecaná a tak nám dalo dost práce je vždy zklidnit natolik, abychom vůbec byly slyšet. Připravený program svištěl (a taky všechny bavil) a tak společně strávený den a půl uběhl šíleně rychle. Ve středu se sedmička s Berkou a Marťou vydala zpět do Liberce a my s Michalem přivítali osmou třídu a jejich třídního Ivoše. O osmácích se nesly zvěsti, že to je děsně problémová třída, ve které mezi sebou děcka dost válčí, každopádně se mi podařilo úplnou náhodou rozlosovat všechny hned na první hru do tří týmů, které si asi fakt sedly, takže hádek nebylo zdaleka tolik, jako jsem očekávala. Taky program byl pro tuhle třídu zvolený fakt dobře (Kubou naplánovaná vysílačková hra bavila všechny hodně), což si myslím byl druhý důvod toho, že celý první den proběhl víceméně v pohodě a bez žádných větších nedorozumění. Středu jsme uzavřeli společným výletem na Černý vrch, kde jsme pozorovali osvětlený Liberec, Ještěd a úplně vymetené nebe plné hvězd. Romantika jak blázen, hlavně v bandě děcek, který se navzájem strašej :-) Čtvrtek už byl o něco méně idylický než den předchozí, vyskytlo se více konfliktů a celkově byla třída míň soustředěná, asi to bylo tím, že už se viděli naložený v horký vaně (byla fakt neuvěřitelná kosa). Ale i tak to bylo prima, poznala jsem pár bezva a zajímavejch mlaďochů a navíc - užila jsem si úžasný počasí na krásným místě... A to se počítá :-)