Dánská jízda!

Konečně jsem se přes všechny nedopsané příspěvky a zážitky, které jsem vám chtěla chronologicky sdělit, prokousala až k dobrodružství ze všech největšímu! Jak už jsem zmínila na konci příspěvku o výletu do Kodaně, pártyauto z Čech dorazilo k nám domů asi o půl hodiny později než já. Stihla jsem se akorát vykoupat, vybalit a hodit do trouby šunkafleky. Vítání bylo velké, dlouhé a hlasité, až mi skoro slza ukápla. Taky bylo proč se vítat, vždyť jich dorazilo rovnou šest, veru, Benie, Anče, Ruda, Filip a brácha! Večer jsme strávili tlacháním, baštěním, pitím piva, vína i tequilly a plánováním celého výletu.

Druhý den jsme vyrazili kolem poledního směr Nyborg, kde jsme se poprvé dostali do kontaktu s Baltským mořem - teda jen moje, veru a Filipovy nohy :-). Pak jsme pokračovali přes most na Sjaelland, kde byl naším dnešním cílem Helsingør a hrad Kronborg - dějiště hamletovské tragédie. Hrad se nám líbil, centrum Helsingøru bylo taky hezké, jen úplně mrtvé. Tak jsme se na parkovišti navečeřeli a vydali se hledat plac na spaní. Ten objevil Ruda - takové malé parkovišťátko na konci jedné vesnice (nebo na začátku druhé?) s kouskem zeleného placu na stan, pláží hned za zídkou, prostě pohoda. Bylo na nás vidět asi jen z 157 oken :-) Proto jsme se rozhodli postavit stan až později, až nebude takový provoz, Filip přetransformoval auto na párty vůz (rozuměj otočil prostřední řadu sedaček čelem vzad), na pět sedaček proti sobě jsme se všichni nasádlili a rozjeli nejvíc cool párty roku. Na střeše se chladily piva, odkud je skrz okýnko brácha podával, byl to prostě punk. A ještě větší punk byla noční koupel v Baltském moři (nebo jsme si to aspoň mysleli). No, co myslíte, podařilo se nám ten stan postavit? Ne, ani jsme to nezkoušeli. Vyspali jsme se pěkně všichni na jedné hromadě a myslím, že to nikomu nevadilo.

Ráno jsme zjistili, že nejsme takový hvězdy, jak jsme si v noci při koupeli mysleli, kolem nás totiž projížděli Dánové v županech, kteří zastavili, vlítli do moře, osušili se a zase odjeli. Tak jsme se sebrali, posbírali plechovky (větrem rozfoukané po celém parkovišti), zabalili a vyrazili směr Kodaň. Nejprve jsme zamířili do Christianie. Pěkně jsme se prošli, dali si kafe, čaj a horkou čokoládu v místní kavárně, nasáli atmosféru a poté zamířili zaparkovat do centra. Měla jsem naplánováno, jak je krásně provedu po Kodani, když jsem ji dva dny předtím tak dobře poznala, jak si to užijeme... Ale plánujte si něco při dánském počasí. Než jsme stihli projít centrem k Nyhavnu, rozpršelo se tak, že jsme se shodli, že tohle nemá cenu. Zahřáli jsme se pizzou, k malé mořské víle dojeli autem (prohlídka víly vypadala přesně jako odpolední program dne v noci :-D - "Tak to je ona. Pěkná, běžíme zpátky do auta!") a vyrazili zpět do Odense. Tady nás Lucka nechala u nás usušit věci, uvařit večeři, osprchovat se a nakonec jsme se dohodli, že tu i podruhé přespíme. Abychom ale nebyli doma, rozhodli jsme se Luci vytáhnout na pool. Jakob (můj dánský spolužák) nám doporučil pool club Shark a skoro do půlnoci jsme hráli. Pak jsme dovezli Lucku dom a ještě vyrazili chvíli zapařit do auta (abychom nerušili spolubydlící a domácí). Ale únava z uplynulého víkendu byla znát a tak nás to brzy táhlo do vyhřátých spacáků.

No a v pondělí po snídani (asi v jedenáct) jsme vyrazili na obhlídku Odense. Procházka centrem rychle utekla a my se přesunuli do školy, kde mi od 12.45 začínala hodina, na kterou jsem se rozhodla ty moje návštěvníky vzít. Paul nezklamal, bylo to zase hodně praktické, tvořili jsme hudbu tím, že jsme chrastili a bušili do kýblů nebo destiček, taky zpěvu jsme se nevyhnuli. Myslím, že to bavilo jak návštěvníky, tak zbytek třídy. A protože jsem slíbila, že je zavedu do mého oblíbeného obchodu, vyrazili jsme po škole do Tigera. Ten učaroval asi všem :-) Zlatým hřebem večera však byla návštěva International Monday Café, kde jsme se pořádně nacpali hamburgerem nebo lasagnema. A nezbývalo, než se rozloučit. Bylo to dojemné, ale zvládli jsme to, protože se už za tři týdny znovu uvidíme! :-)

Celý víkend byl naprosto famózní, plný prči, hrozně zrychlený a já si ho užila minimálně na 200%! A vůbec mě nemrzí, že si teď vůbec neodpočinu, protože ve škole sedím od půl deváté do čtyř a intenzivně pracuju na projektech, které nám finišují, proflákaný víkend za to stál :-) Teď se zase na nějakou dobu odmlčím, po víkendu vám popovídám o tom, jak bylo v Berlíně, kam s ESN jedeme zítra v noci!

A jsou tady!

Konečně na cestě!

S bráškou!

Společná

Panorama grouppicture

Grouppicture na Kronborgu

Večeře na parkovišti

A jedem!

Autopárty!

Dodávka piva

Noční koupání

Takhle se spinkalo

Občerstvení v Christianii

U Andersena v Kodani

Taktizování

Šťoucháme

U Andersena

Zapojeni do hodiny

Večeře v International monday café

Copenhagen trip se třídou

Po jednodenním úterním výletě do Aarhusu nás ve čtvrtek a pátek čekal výlet do Kodaně, který platila naše univerzita. Vyrazili jsme ve čtvrtek ráno vlakem v osm hodin a hned po příjezdu do Kodaně jsme se přesunuli do domu, kde sídlí organizace, která se stará o azylové domy pro ženy, které byly týrané. Tam jsme odevzdali vybrané oblečení (o tomto projektu se dočtete víc v příspěvku o škole) a poslechli si prezentaci o tom, jak organizace funguje. Nebylo to špatné, ale byli jsme trochu zklamaní, protože původně jsme měli navštívit přímo jeden azylový dům pro tyto ženy a oblečení jim předat přímo. Ale co už. 

Po přednášce jsme se přesunuli pěšmo skrz centrum Kodaně do Christianie, což je tzv. "Free city", město ve městě. Je to místo, kde bydlí asi 600 lidí (ale možná taky úplně kecám, nejsem si jistá). Tohle "město" bylo založeno v roce 1971 hnutím hippies na prostorech, které zbyly po odchodu armády, a časem si vytvořilo svá vlastní pravidla a zákony, které stále fungují. Je ale pravda, že je to místo, kde je spousta věcí tolerována i dánskou vládou. Lidé tu bydlí v maringotkách, vlastnoručně postavených domech, všude je tak trochu nepořádek, ale celkově na mě to místo působilo příjemně. Můžete zde na jedné ulici "Green Light District" koupit různé druhy trávy, ubalené jointy... Fascinuje mě ale, že i když tolerují trávu, přísně si hlídají, aby se v areálu nevyskytovaly jiné drogy, násilí, zbraně a podobně. A vážně to funguje! Všichni jsou tam usměvaví, otevření, vstřícní (někdy až moc :-)). Christianii jsme prošli s průvodcem a fakt to stálo za to. 

Potom nás čekala cesta do hostelu, kde jsme měli asi 45 minut na to se nějak dát po celodenním trajdání po městě a vyrazili jsme na večeři do nedaleké pizzerie. Večeře byla v duchu "sněz co můžeš" z různých druhů pizzy a salátového baru. A platila škola :-) No neberte to! Totálně napraní jsme se pak přesunuli asi o půl kilometru dál, kde byl hlavní vstup do zábavního parku Tivoli (vstupné taky platila škola). Před hlavní bránou ležel červený koberec, kolem garda v pozoru a spousta lidí s foťákama, říkali jsme si, jestli nás ta škola trochu nerozmazluje a nepřeceňuje :-) A pak jsme se dozvěděli, že za pár minutek má dorazit dánská královna! To jsme si nemohli nechat ujít a tak jsme ji taky viděli, na vlastní oči! Tivoli bylo plné světel a vánoční nálady, tak jsme se v něm prošli, nafotili spoustu grouppictures, zazpívali si na plné pecky pár vánočních koled... A pak jsme šli na pivo a spát :-)

V neděli nás čekala návštěva umělecké školy, kde jsme si vyzkoušeli práci architektů (tvořili jsme budovy z kartonu), shlédli divadelní představení a koncert dětí, které měli na trénování jen tři dny! Bylo to super, víc takových organizací. No a pak už jsme měli rozchod, s Luci jsme ještě jednou prolítly centrum a v pět hodin se sešly na nádraží se Sabine, Laurou, Florencií a Jakobem, abychom si užili zpáteční cestu přeplněným dánským vlakem :-) Ale to mi rozhodně nevadilo, protože stejně jako já se blížila k Odense z východu, z Jutského poloostrova k Odense směřovalo nejlepší pártyauto s šesti blázny na palubě :-) Ale o tom zase v dalším příspěvku... 

Pohoda v Christianii

U jednoho z domů...

Opouštíte Christianii a... 

Vstup do Christianie

Jednonoční spolubydlící

Na tomto obrázku můžete zahlédnout dánskou královnu

Před vstupem do Tivoli

Vánoce jsou tady!

Světlo kam se podíváš, trochu kýč

Pohled z hostelu

Naše výtvory (náš je ten strom!)

Nyhavn - slavný přístav

V Nyhavnu

Tivoli bez královny

Aarhus s Luckou

Minulé úterý jsme s Luckou vyrazily na výlet do Aarhusu - druhého největšího dánského města. Těšily jsme se na historické centrum a na ARos - muzeum moderního umění. Cesta z Odense trvala necelé dvě hodiny a tak jsme ještě před otvírací dobou dorazily k ARoSu. Jako muzeum pěkný, ale asi jsem čekala víc... Každopádně mě nadchlo panoramatické barevné spektrum, které je relativně nově postavené na střeše ARoSu. Procházíte kruhovou vyhlídkou mezi barevnými skly a užíváte si pohled na barevný Aarhus... Asi jediný za celý zbytek pobytu v tomhle městě :-)

Aarhus mi totiž přišel hrozně šedý, nudný a industriální. Je to možná tím, že je po sezoně a města rychle opravují co se dá, ale je to škoda. Všude jeřáby, šedo. Vyfotila bych vám to, ale v půlce prohlídky ARoSu mi došla baterka ve foťáku (ano, zapomněla jsem ji dobít), takže fotek z výletu moc nemám. Po krátké návštěvě oblíbeného obchodu Tiger jsme krátce po poledni vyrazily do Den Gamble By - skanzenu, ve kterém jsem byla s gymplem při výměně s Dánskem. Tohle místo je radost navštívit, klidné, barevné, živé. Jen škoda, že jsem to nemohla řádně zdokumentovat.

No, navštívily jsme dvě muzea a náš čas na Aarhus pomalu vypršel, vydaly jsme se tedy rychlou chůzí podél řeky skrz centrum zpátky a ani jsme moc nelitovaly, že na prohlídku nemáme víc času, nebylo totiž moc o co stát. Ale jestli tam někdy někdo z vás zamíří, prý stojí za to vyšetřit si čas i peníze a nechat se autobusem dopravit na pláže, tam je to prý krásné... :-) A příště se těšte na vyprávění o výletu do Kodaně, vypadá to, že nový příspěvek přibude už zítra!

ARoS

Co se děje za zdmi naší školy

Aby to nevypadalo, že se pořád jen bavíme a že Erasmus je jen o pařbách, povím vám dnes něco o tom, co děláme ve škole. Před dvěma týdny jsme v rámci předmětu Educational Theory prezentovali práci, na které jsme ve skupinách pracovali už od září. Každá skupina si vybrala téma, našla k němu co nejvíce informací, materiálů, ty zpracovala a nakonec odprezentovala. Naše téma bylo Těhotenství mladistvých a myslím, že prezentace se nám dost vydařila. Ve škole jsme ten den byli od devíti ráno do osmi večer, byl to mazec, ale zase jsme se dohodli, že si to zpříjemníme, takže každý přinesl něco dobrého k zakousnutí a přestávky jsme tak trávili u stolu plného dobrot.

Další projekt, na kterém jsme pracovali zase v jiné skupince, měl pomoct ženám, které zažily domácí násilí a bydlí v azylových domech nebo něčem podobném. V našich skupinách jsme měli informovat "veřejnost" o tom, že 25. listopadu je mezinárodní den boje proti násilí na ženách, a taky zkusit udělat nějakou sbírku módního oblečení pro ně. Mám štěstí na akční skupinku a tak jsme s holkama rozjely na facebooku kampaň "Let's get naked", kde jsme vyzývali studenty bydlící v Odense, aby se do sbírky zapojili. Jednu obědovou pauzu jsme strávily v jídelně u "informačního" stolečku a upozorňovaly na to, že tu tahle sbírka probíhá. Podařilo se nám vybrat docela dost oblečení, ve spojení s dalšími skupinami jsme týraným ženám přivezli do Kodaně víc než tři krabice oblečení, což je na týdenní kampaň ve městě, kde moc lidí neznáme, dost velký úspěch!

Další předměty, na které teď chodíme, jsou Music, Drama a Culture and Communication. Music je vyloženě praktický. Zpíváme, bubnujeme, rapujeme... Drama je taky praktické. A nakonec Culture and Communication, kde jsme se mimo jiné učili pracovat s různými programy na iPadech.

Takže takhle to teď ve škole válíme, do konce semestru zbývají tři týdny a nám se krátí čas do závěrečných prezentací, takže to začíná být docela mazec.. Ale co, v presu se pracuje nejproduktivněji :-)

International dinner and Housewarming crawl

Tak máme za sebou další náročný a líný víkend. Náročný hlavně v noci a líný ve dne. A proč? V pátek totiž místní studentská organizace pro erasmus studenty organizovala u nás ve škole "International dinner" - akci, kde 14 čtyřčlenných týmů různých národností vařilo jejich národní jídla a my ostatní jsme chodili od stolu ke stolu a ochutnávali :-) Některá jídla chutnala lépe, některá hůř, ale nejlepší na celém večeru stejně bylo, že jsme se tu sešli docela velká skupina lidí ze třídy a večer si užívali společně (a podporovali "náš" holandský tým). Poté, co se všichni šíleně přejedli, jsme roztancovali sál nejprve gangnam stylem, ke kterému se přidala většina přejedených ochutnávačů. No a pak už následoval song za songem, některé horší, některé lepší. Největší úspěch ale měl Limbo dance, Makarena a slepičí tanec. A musím říct, že jsem strašně šťastná, že tu máme takovej třídní kolektiv jakej máme, akční, střelenej a vysmátej.

A sobotní večer patřil jen a jen opět spolužákům - protože teď všichni bydlíme na různých místech, poměrně daleko od sebe a nikdo vlastně neví, jak ti ostatní bydlí, rozhodli jsme se uspořádat tzv. Houswarming crowl - takovou cyklotour de byty, navštívili jsme asi 5 různých bytů a v každém jsme se občerstvili čajem, kávou, kolou, pivem nebo (u nás) horkou griotkou. Začali jsme v šest hodin a poslední byteček jsme opouštěli po půlnoci. Pak jsme se ještě přesunuli na chvíli do Rasmus Rask baru, kde jsme vše zakončili pívem, vínem a pokecem mezi Maďarama, kteří byli sťatí jak zákon káže. Třeba budeme mít do konce semestru čas obhlídnout nějaké další bydlení.

Litevský stůl - taky mají pivní slámu ;-)

Efraim a Mariska nakládají holandské dobroty

Takhle to dopadá, když chce naše třída udělat "group picture" - všichni prostě chtějí fotku s nejlepšími internationals!

Antonio, Luci a Zsófi :-*

Takhle se roztancovává sál - Gracjana a Ankie

Makarena

Další pokus o skupinovou fotku - nejprve Holanďanů, pak naší třídy a nakonec z toho vzniklo davové šílenství "všichni chtějí být na fotce, obor neobor" :-)

Zpátky ve Vollsmose - první byt - Maďarsko-turecký v Bogeparken

U nás

U Efraima

Před bytem Ankie a Marisky

U Esther

V Rasmus Rask Baru - s Mariskou, Efraimem a Akordym

Pak se k nám přidala Zsófi, Laura, Karolina a Eagle

A nakonec i Antonio, Sára, Merel, Esther, Lina a Wouter