Víkend v Ráji :c)

V sobotu, po náročném odeslání rodičů a psa žluťákem do Prahy, jsem po osmé hodině konečně vyjela směr Turnov, za ostatními Kletry. Moje cílová stanice se jmenovala Libošovice. Dorazila jsem tam úspěšně, sice po krátkém bloudění, ale v pořádku. Jen jsem stačila zaparkovat, vzít peníze a telefon a už se vyráželo na výlet. Naše kroky vedl Ferdyš a to jeřábovo-jabloňovou alejí na žlutou a po ní na stanoviště naučné stezky "Krajina Sobotecka". Tady jsme vyplnili úkoly v našich "kosteckých sešitcích" a pokračovali jsme dále k Semtínské lípě.

Naše zdržení na tomto místě však nemohlo být dlouhé, protože na jedenáctou už nás očekávali na Kosti, kde jsme měli zarezervovanou prohlídku hradu. Měli jsme dnes opravdu štěstí - tento víkend je k prohlídkám bonus za 30 káčé na osobu - živé ukázky rytířů a dobových hradních pánů. Celí natěšení jsme se tedy všichni krom Ály a Ferdyše, kteří prohlídku absolvovali před 14 dny, vydali k hradní bráně, kde si nás přebrala slečna průvodkyně. Jelikož jsme si spolu se vstupenkami pro nás zakoupili také vstupenku pro focení, vytasili jsme s MTSem a Škuboá naše fotiče hned po vstupu a jali se dokumentovat téměř každý centimetr naší cesty hradem. Jak obrazová dokumentace dopadla, to si, doufám, budete moct brzy prohlédnout v kletří fotogalerii.
Hned při prvním zastavení na jednom z nádvoří hradu (tuším, že to bylo druhé nádvoří), se blejskl Fojt - jako jediný věděl, proč jsou na hradním zdivu podivné ďolíky a taky to všem náležitě nahlas vysvětlil. Na hradě toho bylo k vidění mnoho. Nás ovšem zaujala už ze začátku navštívená mučírna, kde naši prcci opět doslova zářili - Fojt na sobě nechal názorně předvést, jak v minulosti řezali jazyky a následně se spolu s Matějem nechal zapasovat do klády.
Na třetím nádvoří jsme byli svědky soubojů rytířů, v Bílé věži jsme se mohli přesvědčit o mocnosti jejích stěn a na nádvoří čtvrtém nás velmi pobavili dovádějící tanečníci se svými psy :c) Po téměř dvou hodinách vstřebávání historie jsme se vrátili k Ále a Ferdyšovi a skoro ihned jsme byli odesláni najít psí hřbitov a staré kamenické značky. Díky Ferdyšově dokonalému popisu jsme se nejenže neztratili, ale navíc jsme to opravdu našli, takže teď víme, že pohřbení psi se jmenovali Don, Šedka a Brandy a místo jejich odpočinku je opravdu klidné a příjemné.
Od Kosti jsme se vydali k bývalému obydlí jedné z účastnic Zájezdu - Slepé Barky, kde jsme řádně prozkoumali nejen skalní dům, ale také bývalou studnu. Jenže naše žaludky už se poměrně nahlas hlásily o kousek toho žvance, takže jsme moc nevnímali a jen se těšili na to, že se co nejdřív pořádně nadlábneme - a naše těšení přineslo sladké ovoce. Chleba, cibuli a taky pomazánkové sádlo jsme totiž vybalili přímo na louce pod Kostí.
Po ó jsme se vydali údolím Plakánku, kde Fojt za přítomnosti nejen kletráckého publika málem utopil botu v bahně. U Pilského rybníka jsme pořídili jednu paparazzi fotku Pepy Dvořáka - letos se bohužel žádné oddílové focení nekonalo - ono se není čemu divit, vždyť by nám snad nikdo ani neuvěřil, že jsme oddíl. Sluníčko se pomalu začalo chystat na dalekou cestu kolem druhé poloviny Země a my jsme tedy vyrazili dále kolem Lomů do vsi Vesec.
Tady jsem se od ostatních oddělila a mazala k autu a potom do Turnova pro Matěje. Vrátili jsme se skoro akorát na véču - skvělý rizoto. No a potom, vzhledem k pokročilé hodině, nás čekala už jen zpívanda a zívanda a proto jsme rychle zalezli do regálů.
Druhý den nás čekaly hry na place u nádraží, velký úspěch měl Černý Petr, úklid penzionku a pak už jen cesta domů...
Titul nejlepších hlášek výpravy získaly hlášky pánů rytířů z Kosti - "Pojďme si zadovádět!" a "Vypusťte psy!". :c)
Výprava byla děsně fajn, počasí nám opravdu přálo a já osobně jsem si to skvěle užila. :c)