Denmark roadtrip

Sotva jsme se stihly v našem novém dánském domově trochu zabydlet, už tu byly podzimní prázdniny a s nimi týden volna. Pět dní strávených doma v ČR uteklo jako voda a stihla jsem toho opravdu hodně. Oddílový sraz, oslavu taťkových narozenin, ratabácký debríf, schůzku PRu, schůzku Koule, kafe s Háňou, čaj s Káťou, navštívit Efi a Naty na výstavákách, onemocnět, zajít na schůzku, popovídat si s Ferdyšem, dopřát si pedikúru, sehnat boty a kalhoty a taky se definitivně odstěhovat od našich. Všechny věci z pokoje už mám v krabicích v bytě a do konce října tam brácha s Jirkou asi odstěhují i nábytek. Doma bylo prostě krásně, ale já chtěla vytáhnout naše na nějaký ten výlet, takže jsme ve středu nasedli i s Jirkou a Ferdou do auta a vyjeli směr Dánsko. Ještě v noci jsme dojeli kus před dánské hranice a přespali na německém odpočívadle v národním parku Wattenmeer. 

Ráno jsme se přesunuli už do Dánska na ostrov Rømø, kde jsme za pravého dánského počasí podnikli procházku po plážích, kde je za přílivu moře. Jako bylo to tam moc pěkné, ale během dvaceti minut jsme byli totálně durch a v podstatě jsme až tak nic moc neviděli, ani ty ptáky, na které se taťka těšil.Poté nás čekal krátký přesun do městečka Ribe - nejstaršího v Dánsku. Město je krásné a malebné, i počasí se umoudřilo, tak krátká procházka bodla, stejně jako horká čokoláda a vafle v místní cukrárně. A poslední čtvrteční přejezd byl za Aalborg, kde jsme na třetí pokus našli pěkné ubytování, večer zapařili karty a spokojeně usnuli. 

Páteční ráno nás probudilo opět deštěm, ale náladu nám zvedla skvělá snídaně v ceně ubytování. Cesta na Skagen (nejsevernější město v Dánsku) utekla rychle a zhruba po hodině už jsme fotili místní maják a těšili se na výběžek pláže, ze kterého vidíte jak se potkává Severní a Baltské moře. Tuleně, na které jsem se těšila, jsme bohužel viděli jen ve vodě, ale taky dobrý. A protože pršelo jen chvílema, řádně jsme se po skagenských plážích prošli a výlet završili místním pivem Tuborg. Nebyl ale čas ztrácet čas, ještě nás čekal přesun do Odense, kde jsme si uvařili skvělou véču z vlastnoručně nasbíraných hub (cestou do Odense jsme se zastavili v lese) a po lahvi a půl vína a specialitě zvané Akvavit (něco jako vodka s kmínem) jsme usnuli jako špalci. 

 

 Sobota byla ve znamení místní ZOO - skvělý zážitek, hlavně pavilon Jižní Ameriky byl neuvěřitelně super! Dlouho jsme se kochali pohledem na tučňáččí antarktický výběh a kapustňáky. A pak jsme zamířili na sever Fynu - zajímavost zvanou Fyns Hovet - na místní poměry vysoké útesy. Jako procházka pěkná, ale víc než z útesů jsme jako správní suchozemci byli nadšení z procházky kolem moře :-). Ale aspoň jsme našli dvě kešky. A cestou zpět jsme ještě navštívili Mårhøj - hrobku z neolitu. Než jsme vysadili naše ve vesničce Viby, kde měli domluvené ubytování, zašli jsme si ještě na večeři v sousední vesnici, abychom uspokojili naše celýdenhladovějící žaludky. 

No a na neděli zbylo už jen projít si město a rozloučit se, naše čekala dlouhá cesta zpátky a já po hektickém týdnu byla ráda, že můžu zalézt do pelechu a konečně začít léčit tu svou chorobu. Bylo to krásné a bylo toho dost :-)