Večerní haluškový koktejl

Dneska jsme se konečně po dlouhé době sešly s holkama z Vinařek a vyrazily na koktejl. Těšila jsem se na ten večer jak babka na důchod a to jsem ještě netušila, jak moc předčí má očekávání. Po troše chaosu při srážení se jsme se konečně sešli a to v celkovém počtu šesti lidí! Nesměla totiž chybět Verča a s Efi přišel ještě Radek..

Vydali jsme se do Alohy, kde nám ochotný číšník zařídil místo k sezení pro šest lidí v uplně narvaném lokále - stačilo jen chvilku počkat :c) Výběr koktejlů nás překvapil, sortiment byl opravdu široký, ale měli jsme dobrou mušku a myslím, že jsme se všichni trefili. Při kolování koktejlů jsme se totiž shodli na tom, že všechny jsou opravdu výborné a že nám to dneska prostě sedlo.
Posezení bylo příjemné - hráli príma písničky, jedna z nich nám dokonce zajistila zábavu na celou cestu dom :c)
Koktejlem v Aloze ovšem večer nečekaně nekončil, spíše naopak. Kolem půl deváté jsme se zvedli a šli jsme vyzvednout Jedli (Jedleho? Lukáše? :c)) na Svoboďák a nakoupit do Alberta suroviny na pravé československé halušky. Pak jsme se společně vydali na Vinařky, kde propukla velká vařba. Několik šikovnějších z řad vařících se zranilo při strouhání brambor, ale jen já můžu říct, že mám palec zalepenej náplastí od Broučka! Fakt, nekecám! A potkala jsem i Světlanu (promiň, Markét ;c)), je to fakt zážitek!
Oba naposledy zmiňovaní si ale v kuchyni jen uvařili svařák a přesunuli se do pokoje, což bylo dobře, do kuchyně by se nás devět už prostě nevešlo.
Verče se halušky moc povedly, možná nebyly jak od starky (starki? já fakt nevím!), ale mně vážně moc chutnaly, takže velká pochvala! No a po ochutnávce jsme se s Barčou vydaly na cestu dom, sice jsme se nezúčastnily hromadného servírování, ale to nevadí, i tak jsem si dnešní večer vážně užila!
Takže holky, moc díky za azyl a hlavně vás všechny na Vinařkách tímto zdravím a přeju dobrou noc a nechte si zdát třeba o reklamě na CocaColu :c)